| Summary: | Problematika spadající pod syndrom CAN - zejména je-li pachatelem rodič dítěte - je velmi závažným společenským selháním. Rovněž tento druh násilí má pro dítě, které je na svých rodičích emocionálně i materiálně závislé, důsledky, které si nese dál životem. V práci jsem čerpala ze studia odborné literatury, jež mi pomohla hlouběji proniknout do dané problematiky a pochopit patologické jevy, které ji doprovázejí. Vycházela jsem z potřeby účinné pomoci dětským obětem syndromu CAN, s vyzvednutím faktu, že separace dítěte od rodičů není vždy tím nej lepším řešením. Rovněž jsem se zaměřila na nutnost vzájemně sladěné, interdisciplinární a koordinované spolupráce, jako preventivního faktoru podílejícího se na snížení rizika systémového týrání dítěte. Vše výš uvedené jsem prakticky ukázala na zvolených kasuistikách. Přínos práce spočívá v sumarizaci ( a návrzích možných řešení) závažných nedostatků a problémových oblastí, jenž se na poli ochrany práv a zájmů dítěte vyskytují a v metodickém popsání sociální práce s rodinou metodou sanace, na českém poli relativně nové oblasti, která může být jak cestou prevence výskytu syndromu CAN, tak i cestou následné úspěšné pomoci. V práci jsem dospěla jsem k následujícím základním nedostatkům v péči o děti ohrožené syndromem CAN: je nutná změna (spíše však vybudování nového a...
|
|---|
