| Summary: | 11. ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Ve sledovaném období je důležité vyzvednout hlavní vývojové momenty, které jsou určovány vzájemným poměrem dvou složek lékárnického stavu, majitelů lékáren a jejich zaměstnanců. Vnější a vnitřní podoba lékáren se začala modernizovat nejen pod vlivem časopisu "Praktický lékárník", který kladl důraz na racionální zařízení lékárny. To znamenalo vybavení jednoduché a zároveň funkční i estetické. V této oblasti se uplatnila řada významných architektů, především Václav Kubík, který byl autorem návrhů pro přibližně 40 lékáren. Úroveň práce lékáren v receptuře a lékárenské výrobě podporoval kontrolní systém representovaný Ústavem pro zkoumání léčiv, který byl založen v roce 1918. Přesto, že se potýkal hlavně s prostorovými a personálními potížemi, a přesto, že aplikace jeho výsledků nebyla pružná, přispěl svou činností k zlepšení úrovně lékárenské receptury. Určitou mezeru v systému kontroly se snažila vyplnit od r. 1934 "Experta - první společnost pro vědecké a racionální hodnocení léčiv". Její příspěvek je mj. ve snaze vyzvednout kvalitu domácích, továrně vyráběných LP, zvláště zavedením jejích biologické kontroly a v podnětu k zavedení zákonem regulované biologické kontroly LČ a LP. V sociální oblasti vystupoval problém platového zabezpečení kondicinujících lékárníků. Ti se domnívali, že...
|
|---|
