| Summary: | Co je podstatou násilí? Kde jsou kořeny tohoto jevu? Jak je možné přesvědčit člověka, že válka je jedna z možností, jak řešit konflikty, že zabíjení toho druhého je v určitých podmínkách nutností a správnou věcí? Je pacifistické hnutí skutečně přežitkem a dílem snílků a idealistů nebo výzva pro každou generaci i jednotlivce? Již antičtí filozofové interpretují válku jako projev lidské přirozenosti, jako výraz věčné touhy člověka po moci. Diskuse Pavla Baršy a Karla Theina v lidových novináchl o vztahu západní filozofie k otázkám války a míru, ale hlavně vztahu historie a filozofie je poučná z dvojího hlediska. Na jedné straně přehledně informuje o hlavních myšlenkových proudech západní filozofie, které se zabívaly otázkou války, státu a práva. Na straně druhé je důkazem velice rezervovaného postoje dnešních myslitelů k pacifismu, který chápe Pavel Barša následovně: ... racionalizacejejenjednou zforem násilí, ideologie mirujenjinouformou války. I když v Baršových úvahách jde o zpochybnění výsostné pozice rozumu ajeho zařazení do diskursu historie, je jeho konečná koncepce historie jako nikdy neutuchajícího boje více výrazem politologa než filozofa. To dokazuje i reakce filozofa Karla Theina, který upozorňuje na přízpěvek Římanů k řeckým úvahám o válce a míru. Za autora myšlenky, která je vzdáleně podobná...
|
|---|
