| Summary: | Univerzita Karlova v Praze Právnická Fakulta Miloš Martínek 147 Závěr I. Zhodnocení platné právní úpravy Systém sociálního zabezpečení (sociální ochrany) , ve vztahu k osobám se zdravotním postižením, jev ČR v posledních letech reformován a rozvíjen s cílem poskytovat soubor dávek a služeb primárně podporujících sociální začleňování těchto osob. Daří se tak postupně vytvářet kvalitnější, modernější, dostupnější a efektivnější systém sociálních dávek a služeb odrážející změny ve společnosti a srovnatelný se systémy ostatních členských států EU. Jednotným rysem nově budovaných a reformovaných subsystémů sociálního zabezpečení se stala snaha státu odstranit dříve užívaný model plošného pojetí (výplata, poskytování) institutu sociální podpory ve smyslu cílené ingerence ve prospěch osob a rodin objektivně i subjektivně nejvíce zasažených zdravotním postižením. Prováděné úpravy systému sociálního zabezpečení by měly vést k cílené a vědomé diferenciaci, prováděné podle závažnosti a důsledků zdravotního postižení, jejímž výsledkem by mělo být sociální začlenění osob se zdravotním postižením. Současná koncepce sociálního zabezpečení v ČR směřuje především k širší nabídce služeb podporujících setrvání občana se zdravotním postižením ve vlastním přirozeném prostředí a umožňující mu vést samostatný život a zároveň...
|
|---|
