| Summary: | 99 ZÁVĚR Předkládaná práce si v úvodu položila několik otázek, na které měly být v jednotlivých kapitolách nalezeny odpovědi. Na hlavní z nich, sice na otázku, zda Ústavodárné Národní shromáždění splnilo zadání k vypracování a přijetí nové ústavy, je třeba odpovědět záporně. Formálně ÚNS svůj hlavní úkol splnilo, nicméně Ústava 9.května z výše popsaných důvodů nemůže být považována za ústavu demokratického právního státu, obsahující ve svých ustanoveních garanci základních lidských práv a svobod, nezávislou justici, dělbu moci a další instituty právního státu. Na druhou stranu se dá souhlasit s názorem, že i přes únorové události zakotvovala spíše poměry předúnorové, což by se s jistou dávkou zjednodušení dalo považovat za splnění zadání spočívající v ústavním zakotvení poválečných změn. Následující léta však tento částečný úspěch poněkud mění. Přebíráním sovětských vzorů je ústavní listina opakovaně měněna a doplňována a také v masovém měřítku porušována, obcházena a široce a svévolně interpretována. Na druhou stranu je třeba poukázat na fakt, že vina za nesplnění hlavního úkolu neleží v převážné části na samotném zákonodárném sboru. Ten již od počátku své činnosti znamenal určité zrcadlení sporů a následující krize odehrávající se ve vládě a na půdě Národní fronty, čemuž odpovídala i jeho nečinnost při...
|
|---|
