| Summary: | Je nutné podtrhnout, že OSN je univerzální, mezivládní organizace, primárně určená k ochraně mezinárodního míru a bezpečnosti, což odráží Charta v řadě ustanovení. Od samého počátku některá z nich (zejména Kapitola VII) vyvolávala řadu kontraverzí. Pokusy o reformu provází OSN a její statut od jejich zrodu. V práci této otázce věnuji příslušnou kapitolu. Skutečnost, že většina návrhů nepřekročila negociační fázi, svědčí ve prospěch jiných postupů, které činí z OSN, její Charty a příslušných orgánů živý mechanismus. V práci jsem se pokusil tyto procesy, spojené s činností Rady bezpečnosti, identifikovat a blíže objasnit. Z tohoto důvodu jsem se prioritně soustředil na proces praktického uplatňování sankcí Rady bezpečnosti, a to jak v období studené války, tak i v postbipolární éře. Ta přinesla řadu mocensko - politických a bezpečnostních změn, což vyjadřuje i reforma sankčního mechanismu. V práci jsou uvedeny jak sankce rady Bezpečnosti bez použití síly realizované od počátku 90tých let, tak i návrhy de lege ferenda na jejich novou koncepci, zpracované několika členskými státy. Tento vývoj od tzv. plošných sankcí k cíleným opatřením postihujícím především osoby a instituce v postavení orgánu státu představuje novou kvalitu sankční složky, k jejímuž uplatnění má Rada bezpečnosti mandát daný Chartou OSN....
|
|---|
