| Summary: | Buddhismus byl již ve starověku spojován s lékařským uměním a tento rys buddhismu si vždy uvědomovala laická i odborná veřejnost. V současnosti se buddhismus stal mimo jiné předmětem zájmu odborníků na lékařskou etiku (bioetiku), kteří se domnívají, že z buddhistických tradic je možné načerpat inspiraci a argumentaci k diskuzím o eticky sporných otázkách spojených se smrtí a umíráním. Debata se vede o tom, zda je morálně přípustné, aby nevyléčitelně nemocní pacienti spáchali sebevraždu, pokud jsou toho sami schopni, nebo aby jim někdo ke spáchání sebevraždy pomohl, pokud toho sami schopni nejsou (asistovaná sebevražda), a zda je přípustné, aby pacienti rozhodovali o pokračování péče a medikace, případně aby druzí rozhodovali o takových pacientech, kteří toho vzhledem ke svému stavu nejsou schopni.
|
|---|
