Geomorphology and natural hazards of the selected glacial valleys, Cordillera Blanca, Peru

• Main Author: Jan Klimeš
• Format: Article
• Language: English
• Published: Karolinum Press 2017-09-01
• Series: Acta Universitatis Carolinae Geographica
• Subjects: geomorphologic map; natural hazards; glacial lakes; peru; cordillera blanca
• Online Access: http://www.karolinum.cz/doi/10.14712/23361980.2015.14

Field reconnaissance geomorphologic mapping and interpretation of satellite data was used to prepare geomorphological maps of the selected glacial valleys in the Cordillera Blanca Mts., Peru. The valleys are located about 5 km apart, but show important differences in geology and landforms presence and distribution. Above all, the presence of small glacial lakes near the ridge tops is typical for the Rajucolta Valley, whereas no such lakes occur in the Pumahuaganga Valley. Detailed field assessment of possible hazardous geomorphological processes on the slopes around the Rajucolta and Uruashraju Lakes was performed. Shallow landslides and debris flows often channeled by gullies are the main dangerous processes possibly affecting the glacial lakes. In the case of the Rajucolta Lake, evidences of shallow landslides were also found. Mapping showed that newly formed small glacial lakes and moraine accumulations located on the upper part of the valley slopes may be source of dangerous debris flows and outbursts floods in the future. In some cases, those processes may affect glacial lakes on the main valley floor, which often store considerable amount of water. Thus the possibility of triggering large glacial lake outburst flood should be carefully evaluated. <b>Geomorfologie a přírodní nebezpečí vybraných ledovcových údolí v pohoří Cordillera Blanca, Peru</b> Pohoří Cordillera Blanca leží ve středním Peru a tvoří kontinentální rozvodí mezi Atlantským a Tichým oceánem. Nejvyšší hora Huascarán (6768 m n. m.) je zároveň nejvyšší horou Peru. Pohoří je budováno převážně granodiority a tonality třetihorního stáří, které jsou v nejvyšších partiích překryty erozními zbytky druhohorních sedimentárních a vulkanických hornin. Ze západní strany je pohoří omezeno výrazným zlomem, který je odděluje od údolí řeky Santy. To je vyplněno čtvrtohorními glaciálními a fluvioglaciálními sedimenty překrývajícími druhohorní sedimentární horniny. Geomorfologické mapování bylo provedeno na základě interpretace satelitních snímků a ověřeno v terénu. Tomu byla také přizpůsobena legenda přehledné geomorfologické mapy. Byla zpracována dvě ledovcová údolí v jihovýchodní části pohoří, jejichž zdrojové oblasti jsou vzdáleny pouhých 5 km. Údolí Rajucolta je 8,8 km dlouhé a v jeho závěru je stejnojmenné jezero s rozměry 1,5 km a 0,5 km a s objemem 23 260 000 m3. Jezero je hrazené ústupovou morénou. Druhé údolí – Pumahuaganga – je dlouhé 4,2 km a pod horou Uruashraju je (5722 m n. m.) je situováno jezero s rozměry pouhých 210 m a 108 m. Jeho hráz je z větší části tvořena podložní horninou. Geomorfologické mapování ukázalo, že pro povodí Rajucolty jsou typické morény a malá morénová jezera v horní části svahů v nadmořské výšce nad 4750 m n. m. Jezera vznikají většinou ve visutých údolích se směrem S–J. V celém povodí bylo zjištěno 11 takovýchto morénových jezer. Jejich maximální rozměr nepřesahuje 350 m, ale většinou se pohybuje kolem 60 m. Na tato vysutá údolí navazují na dně hlavního údolí četné výplavové kužele. V povodí Pumahuaganga jsou morény v horních částech hřebenů výjimečné a jezera tam nebyla zjištěna žádná. Nejvýraznějším morfologickým tvarem v údolí je velmi rozsáhlá morénová akumulace v jeho závěru, která je situována výhradně na jeho jižním svahu. Na rozdíl od údolí Rajucolty zde nebyly identifikovány žádné dejekční kužely. V obou údolích byly zjištěny rozsáhlé skalní sesuvy situované v blízkosti jejich ústí. Na jihovýchodním svahu nad jezerem Uruashraju byla identifikována celá řada zdrojových oblastí drobných přívalových proudů. Ty vznikají na velmi prudkém erozním svahu v nevytříděných svahových sedimentech. Díky malému množství vody v jezeře tyto procesy nepředstavují výraznější nebezpečí. Jiná situace je u jezera Rajucolta, na jehož březích byly také zjištěny dočasně uklidněné, drobné přívalové proudy. Navíc je ve vysutých údolích nad jezerem situováno několik ledovcových jezer, u kterých není možné vyloučit vznik ledovcových povodní, které by ovlivnily jezero Rajucolta. Velký objem vody v tomto jezeře představuje potenciální nebezpečí pro níže položené osady včetně krajského města Huarazu.