Summary: | Deminutivizace je stejně jako v polském tak i v českém a německém jazykovém systému velmi produktivní kategorie slovotvorby. V polštině a v češtině se tohoto prostředku užívá ovšem více než v němčině. Početné rozdíly mezi těmito třemi jazyky sousedních zemí – zde: charakteristické rysy užívání deminutivních forem v polštině, češtině a němčině – nevznikly pouze procesy lexikalizace a neutralizace. V řadě případů se jedná o takzvaný ʻnulový ekvivalentʼ (reálie). V kontrastivní lingvistice lze zkoumat deminutiva pomocí různých hledisek. Analýza ukazuje, že by se měly typologické, sémantické, pragmatické a lexikografické přístupy zohledňovat rovnocenným způsobem. Prioritní úkol budoucího výzkumu je přihlédnout v daleko větším rozsahu k deminutivním lexémům v jednojazyčné a dvoujazyčné lexikografii.
|