„Mluví, jako kdyby byla fakt Češka“: Konstrukce národnosti/etnicity v promluvách dětí
Analýza focus groups se žákyněmi a žáky 9. tříd, které navštěvovaly rovněž děti z národnostně/etnicky různých skupin (vietnamské, ukrajinské/ruské, romské), zkoumá prostřednictvím diskurzně-analytických metod způsoby konstruování národnosti/etnicity. Identifikuje tři klíčová témata: téma jazyka jako...
Main Author: | |
---|---|
Format: | Article |
Language: | ces |
Published: |
Masaryk University, Faculty of Social Studies
2016-08-01
|
Series: | Sociální studia |
Subjects: | |
Online Access: | https://journals.muni.cz/socialni_studia/article/view/5952 |
id |
doaj-c1fea215ada74284904bafa643def36d |
---|---|
record_format |
Article |
spelling |
doaj-c1fea215ada74284904bafa643def36d2020-11-25T00:17:38ZcesMasaryk University, Faculty of Social StudiesSociální studia1214-813X1803-61042016-08-01925692„Mluví, jako kdyby byla fakt Češka“: Konstrukce národnosti/etnicity v promluvách dětíKateřina Lišková0Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita, BrnoAnalýza focus groups se žákyněmi a žáky 9. tříd, které navštěvovaly rovněž děti z národnostně/etnicky různých skupin (vietnamské, ukrajinské/ruské, romské), zkoumá prostřednictvím diskurzně-analytických metod způsoby konstruování národnosti/etnicity. Identifikuje tři klíčová témata: téma jazyka jako nástroje inkluze a exkluze, téma konstrukce in-group a out-group a téma kultury, respektive její konstrukce v kontextu jinakosti/stejnosti. Na základě provedené analýzy ukazuji, že zvládnutí jazyka majority je mluvčími identifikováno jako hlavní nástroj inkluze, ale rodný jazyk zůstává ukazatelem esenciální pravdy o identitě daného jednotlivce. Ve snaze o inkluzi do in-group používají národnostně/etnicky „jiní“ nejčastěji diskurzivní strategie vlastní normálnosti a podobnosti příslušníkům majority, zatímco „domorodci“ nejčastěji mobilizují diskurz individualizace, aby ukázali sebe jako tolerantní jedince a zároveň aby identifikovali „dobré“ a „špatné“ příslušníky „jiné/ho“ etnika/národnosti. Kultura podobně jako biologie slouží především k vysvětlení odlišností mezi lidmi; zajímavý diskurzivní prostor v tomto smyslu skýtá kategorie psychického „vnitřku“, který může být využit k promýšlení podobnosti lidí a rovnosti mezi nimi.https://journals.muni.cz/socialni_studia/article/view/5952národnostetnicitaškolácianalýza diskurzu |
collection |
DOAJ |
language |
ces |
format |
Article |
sources |
DOAJ |
author |
Kateřina Lišková |
spellingShingle |
Kateřina Lišková „Mluví, jako kdyby byla fakt Češka“: Konstrukce národnosti/etnicity v promluvách dětí Sociální studia národnost etnicita školáci analýza diskurzu |
author_facet |
Kateřina Lišková |
author_sort |
Kateřina Lišková |
title |
„Mluví, jako kdyby byla fakt Češka“: Konstrukce národnosti/etnicity v promluvách dětí |
title_short |
„Mluví, jako kdyby byla fakt Češka“: Konstrukce národnosti/etnicity v promluvách dětí |
title_full |
„Mluví, jako kdyby byla fakt Češka“: Konstrukce národnosti/etnicity v promluvách dětí |
title_fullStr |
„Mluví, jako kdyby byla fakt Češka“: Konstrukce národnosti/etnicity v promluvách dětí |
title_full_unstemmed |
„Mluví, jako kdyby byla fakt Češka“: Konstrukce národnosti/etnicity v promluvách dětí |
title_sort |
„mluví, jako kdyby byla fakt češka“: konstrukce národnosti/etnicity v promluvách dětí |
publisher |
Masaryk University, Faculty of Social Studies |
series |
Sociální studia |
issn |
1214-813X 1803-6104 |
publishDate |
2016-08-01 |
description |
Analýza focus groups se žákyněmi a žáky 9. tříd, které navštěvovaly rovněž děti z národnostně/etnicky různých skupin (vietnamské, ukrajinské/ruské, romské), zkoumá prostřednictvím diskurzně-analytických metod způsoby konstruování národnosti/etnicity. Identifikuje tři klíčová témata: téma jazyka jako nástroje inkluze a exkluze, téma konstrukce in-group a out-group a téma kultury, respektive její konstrukce v kontextu jinakosti/stejnosti. Na základě provedené analýzy ukazuji, že zvládnutí jazyka majority je mluvčími identifikováno jako hlavní nástroj inkluze, ale rodný jazyk zůstává ukazatelem esenciální pravdy o identitě daného jednotlivce. Ve snaze o inkluzi do in-group používají národnostně/etnicky „jiní“ nejčastěji diskurzivní strategie vlastní normálnosti a podobnosti příslušníkům majority, zatímco „domorodci“ nejčastěji mobilizují diskurz individualizace, aby ukázali sebe jako tolerantní jedince a zároveň aby identifikovali „dobré“ a „špatné“ příslušníky „jiné/ho“ etnika/národnosti. Kultura podobně jako biologie slouží především k vysvětlení odlišností mezi lidmi; zajímavý diskurzivní prostor v tomto smyslu skýtá kategorie psychického „vnitřku“, který může být využit k promýšlení podobnosti lidí a rovnosti mezi nimi. |
topic |
národnost etnicita školáci analýza diskurzu |
url |
https://journals.muni.cz/socialni_studia/article/view/5952 |
work_keys_str_mv |
AT katerinaliskova mluvijakokdybybylafaktceskakonstrukcenarodnostietnicityvpromluvachdeti |
_version_ |
1725378780882534400 |