„Mluví, jako kdyby byla fakt Češka“: Konstrukce národnosti/etnicity v promluvách dětí

Analýza focus groups se žákyněmi a žáky 9. tříd, které navštěvovaly rovněž děti z národnostně/etnicky různých skupin (vietnamské, ukrajinské/ruské, romské), zkoumá prostřednictvím diskurzně-analytických metod způsoby konstruování národnosti/etnicity. Identifikuje tři klíčová témata: téma jazyka jako...

Full description

Bibliographic Details
Main Author: Kateřina Lišková
Format: Article
Language:ces
Published: Masaryk University, Faculty of Social Studies 2016-08-01
Series:Sociální studia
Subjects:
Online Access:https://journals.muni.cz/socialni_studia/article/view/5952
id doaj-c1fea215ada74284904bafa643def36d
record_format Article
spelling doaj-c1fea215ada74284904bafa643def36d2020-11-25T00:17:38ZcesMasaryk University, Faculty of Social StudiesSociální studia1214-813X1803-61042016-08-01925692„Mluví, jako kdyby byla fakt Češka“: Konstrukce národnosti/etnicity v promluvách dětíKateřina Lišková0Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita, BrnoAnalýza focus groups se žákyněmi a žáky 9. tříd, které navštěvovaly rovněž děti z národnostně/etnicky různých skupin (vietnamské, ukrajinské/ruské, romské), zkoumá prostřednictvím diskurzně-analytických metod způsoby konstruování národnosti/etnicity. Identifikuje tři klíčová témata: téma jazyka jako nástroje inkluze a exkluze, téma konstrukce in-group a out-group a téma kultury, respektive její konstrukce v kontextu jinakosti/stejnosti. Na základě provedené analýzy ukazuji, že zvládnutí jazyka majority je mluvčími identifikováno jako hlavní nástroj inkluze, ale rodný jazyk zůstává ukazatelem esenciální pravdy o identitě daného jednotlivce. Ve snaze o inkluzi do in-group používají národnostně/etnicky „jiní“ nejčastěji diskurzivní strategie vlastní normálnosti a podobnosti příslušníkům majority, zatímco „domorodci“ nejčastěji mobilizují diskurz individualizace, aby ukázali sebe jako tolerantní jedince a zároveň aby identifikovali „dobré“ a „špatné“ příslušníky „jiné/ho“ etnika/národnosti. Kultura podobně jako biologie slouží především k vysvětlení odlišností mezi lidmi; zajímavý diskurzivní prostor v tomto smyslu skýtá kategorie psychického „vnitřku“, který může být využit k promýšlení podobnosti lidí a rovnosti mezi nimi.https://journals.muni.cz/socialni_studia/article/view/5952národnostetnicitaškolácianalýza diskurzu
collection DOAJ
language ces
format Article
sources DOAJ
author Kateřina Lišková
spellingShingle Kateřina Lišková
„Mluví, jako kdyby byla fakt Češka“: Konstrukce národnosti/etnicity v promluvách dětí
Sociální studia
národnost
etnicita
školáci
analýza diskurzu
author_facet Kateřina Lišková
author_sort Kateřina Lišková
title „Mluví, jako kdyby byla fakt Češka“: Konstrukce národnosti/etnicity v promluvách dětí
title_short „Mluví, jako kdyby byla fakt Češka“: Konstrukce národnosti/etnicity v promluvách dětí
title_full „Mluví, jako kdyby byla fakt Češka“: Konstrukce národnosti/etnicity v promluvách dětí
title_fullStr „Mluví, jako kdyby byla fakt Češka“: Konstrukce národnosti/etnicity v promluvách dětí
title_full_unstemmed „Mluví, jako kdyby byla fakt Češka“: Konstrukce národnosti/etnicity v promluvách dětí
title_sort „mluví, jako kdyby byla fakt češka“: konstrukce národnosti/etnicity v promluvách dětí
publisher Masaryk University, Faculty of Social Studies
series Sociální studia
issn 1214-813X
1803-6104
publishDate 2016-08-01
description Analýza focus groups se žákyněmi a žáky 9. tříd, které navštěvovaly rovněž děti z národnostně/etnicky různých skupin (vietnamské, ukrajinské/ruské, romské), zkoumá prostřednictvím diskurzně-analytických metod způsoby konstruování národnosti/etnicity. Identifikuje tři klíčová témata: téma jazyka jako nástroje inkluze a exkluze, téma konstrukce in-group a out-group a téma kultury, respektive její konstrukce v kontextu jinakosti/stejnosti. Na základě provedené analýzy ukazuji, že zvládnutí jazyka majority je mluvčími identifikováno jako hlavní nástroj inkluze, ale rodný jazyk zůstává ukazatelem esenciální pravdy o identitě daného jednotlivce. Ve snaze o inkluzi do in-group používají národnostně/etnicky „jiní“ nejčastěji diskurzivní strategie vlastní normálnosti a podobnosti příslušníkům majority, zatímco „domorodci“ nejčastěji mobilizují diskurz individualizace, aby ukázali sebe jako tolerantní jedince a zároveň aby identifikovali „dobré“ a „špatné“ příslušníky „jiné/ho“ etnika/národnosti. Kultura podobně jako biologie slouží především k vysvětlení odlišností mezi lidmi; zajímavý diskurzivní prostor v tomto smyslu skýtá kategorie psychického „vnitřku“, který může být využit k promýšlení podobnosti lidí a rovnosti mezi nimi.
topic národnost
etnicita
školáci
analýza diskurzu
url https://journals.muni.cz/socialni_studia/article/view/5952
work_keys_str_mv AT katerinaliskova mluvijakokdybybylafaktceskakonstrukcenarodnostietnicityvpromluvachdeti
_version_ 1725378780882534400