Linguistic integration of middle school immigrant children in Czechia

• Main Authors: Yvona Kostelecká, Tomáš Kostelecký, Kateřina Vodičková, Antonín Jančařík
• Format: Article
• Language: English
• Published: Karolinum Press 2015-11-01
• Series: Acta Universitatis Carolinae Geographica
• Subjects: integration; children of immigrants; language acquisition; diagnostic test
• Online Access: http://aucgeographica.cz/index.php/aucg/article/view/78

Acquiring the language of the host country is an important factor that influences the process of integration of immigrants into society. For the children of immigrants, proficiency in the official language of their new country is crucial for their success and their smooth integration into the education system and the wider community. This article analyses Czech language proficiency of immigrant children enrolled in middle school1 in Czechia and seeks to examine how their language skills develop over time and what factors impact the process of Czech language acquisition. The authors created a special diagnostic instrument to test students’ communicative competence. Subsequently, they used it in a pilot study they carried out on a sample of immigrant children enrolled in selected middle schools in Prague. The findings of this pilot study confirmed that the linguistic distance between Czech and the students’ mother tongue had a significant influence on how and how quickly they mastered the Czech language. <b> Jazyková integrace dětí imigrantů navštěvujících 2. stupeň českých základních škol</b> Po pádu železné opony, ale především po vstupu Česka do Evropské unie, prudce vzrostl počet imigrantů. Tomuto fenoménu se musely přizpůsobit všechny složky společenského života, včetně vzdělávacího systému, jehož úkolem se stalo vytvořit vhodné podmínky pro integraci děti imigrantů do všech typů škol na všech jeho úrovních. Empirické studie (například Kostelecká et al. 2013) zabývající se problematikou integrace žáků-cizinců do systému českých základních škol upozornily na význam češtiny jako jednoho z klíčových determinantů úspěšnosti dítěte ve škole. Zároveň ukázaly na určité nedostatky ve způsobech identifikace úrovně češtiny jednotlivých dětí. Problém spočíval v neexistenci nástroje, kterým by bylo možno objektivně diagnostikovat úroveň zvládání češtiny u žáků s odlišným mateřským jazykem. Tato skutečnost vedla výzkumný tým ke snaze takový nástroj vyvinout a pilotně ověřit na vzorku žáků-cizinců zapsaných na 2. stupni vybraných pražských základních škol Výsledný test diagnostikoval úroveň češtiny dětí ve čtyřech řečových dovednostech: čtení s porozuměním, poslech s porozuměním, úroveň psaného textu a úroveň verbální komunikace, a to od nulových dovedností až po úroveň B1. Mezi cizinci, kteří prošli testováním, byli zastoupeni žáci 2. stupně základních škol pocházející z různých kulturních prostředí. Výsledky této pilotní studie prokázaly, že samotný testovací nástroj je použitelný pro účely, ke kterým byl vyvinut. Výsledky šetření podle očekávání potvrdily, že lepších výsledků v testech v prvních letech pobytu v Česku dosahují dívky. Oproti očekávání se naopak neprokázalo, že by starší žáci zvládali češtinu lépe než žáci mladší. Významný a očekávatelný vliv na výsledky testů měla délka pobytu dítěte v Česku, která se ukázala jako nejvýznamnější faktor vůbec: žáci mají tím lepší znalosti češtiny, čím déle v Česku žijí. Závislost mezi délkou pobytu v Česku a úrovni češtiny však není lineární. S prodlužující se délkou pobytu v Česku se znalosti češtiny nejprve zlepšují velice rychle, později už pokrok tak rychlý není. S rostoucí délkou pobytu v zemi se postupně stírají i zprvu znatelné rozdíly mezi jednotlivými skupinami – například mezi dívkami a chlapci. Průběh osvojování českého jazyka je podle výsledků šetření významně ovlivněn tím, k jaké etnické skupině testování žáci patřili. Rozdíly mezi dětmi různého etnického původu se ovšem v čase postupně zmenšují. Integrace žáků, jejichž mateřským jazykem není čeština, do českých základních škol, je tématem, které stojí za další sledování a zkoumání, protože úspěšnost migrace není náhodným jevem, ale je ovlivněná celou řadou individuálních a společenských faktorů, jejichž spolupůsobení má významný vliv na průběh i dopad migrace. Důležitou roli v poznávání vlivu jednotlivých faktorů ovlivňujících integraci migrantů by podle Berryho (2001) měly sehrát společenské vědy, které tímto mohou významným způsobem přispět k utlumení negativních dopadů migrace a umocnění pozitivních stránek tohoto procesu.