Šárka Kolmašová: Proměny konceptu humanitární intervence: od Rwandy po Libyi

Je první komplexní prací o problematice humanitárních intervencí vydanou v České republice. Seznamuje čtenáře s poměrně komplikovaným konceptem, jenž je provázen celou řadou morálních, právních i politických dilemat. Tou nejobecnější otázkou je: Intervenovat vojensky v případě výjimečného humanitárn...

Full description

Bibliographic Details
Main Author: Ducháčková, Michaela
Format: Article
Language:ces
Published: Institute of International Relations Prague 2018-10-01
Series:Mezinárodní vztahy
Subjects:
Online Access:https://mv.iir.cz/article/view/1560/1463
id doaj-1ff583b5d0ec41fe8fb86a40c3466839
record_format Article
spelling doaj-1ff583b5d0ec41fe8fb86a40c34668392020-11-25T00:11:41ZcesInstitute of International Relations PragueMezinárodní vztahy0323-18442570-94292018-10-015326770Šárka Kolmašová: Proměny konceptu humanitární intervence: od Rwandy po LibyiDucháčková, Michaela0authorJe první komplexní prací o problematice humanitárních intervencí vydanou v České republice. Seznamuje čtenáře s poměrně komplikovaným konceptem, jenž je provázen celou řadou morálních, právních i politických dilemat. Tou nejobecnější otázkou je: Intervenovat vojensky v případě výjimečného humanitárního utrpení?, a pokud ano: Za jakých podmínek? Na rozdíl od většiny zahraničních studií na toto téma si kniha neklade normativní cíle ani neřeší přijatelnost konceptu humanitární intervence jako takovou. Sleduje měnící se přístupy klíčových vládních i nevládních aktérů mezinárodního prostředí (v rámci OSN, NATO, regionálních mezivládních organizací, a samozřejmě konkrétních států, dále nevládních organizací, světových médií a konečně odborníků) v kontextu čtyř vybraných krizí, jež vyvolaly intenzivní debaty právě o legitimitě a potřebnosti konceptu humanitární intervence. V konečném důsledku tak kniha „mapuje“, zda se vyvíjí nová mezinárodní norma, což by znamenalo většinové přijetí konceptu. Zvláště na pozadí debat o posledním případu intervence NATO v Libyi je tato otázka velmi relevantní. Můžeme mluvit o nové doktríně a naplnění ideálu humanitární intervence v praxi? Kontroverze doprovázející zásah NATO ukazují, že tomu tak není, a koncept zůstává nadále rozporuplným. Poněkud paradoxně spíše více než kdy dříve. Ani obecná mezinárodní podpora širší koncepce Odpovědnosti za ochranu (R2P) neznamená potvrzení vojenských intervencí jako standardní reakce na systematické a rozsáhlé násilí. Největší posuny lze zaznamenat v rovině nevládního diskurzu, kdy zvláště v posledních letech vznikají globální platformy prosazující důraznější intervence v konkrétních krizích. Jejich aktivity jsou poměrně úspěšné ve smyslu větší viditelnosti konceptu R2P, nepřinášejí však širší mezinárodní konsenzus ohledně humanitární intervence.https://mv.iir.cz/article/view/1560/1463review
collection DOAJ
language ces
format Article
sources DOAJ
author Ducháčková, Michaela
spellingShingle Ducháčková, Michaela
Šárka Kolmašová: Proměny konceptu humanitární intervence: od Rwandy po Libyi
Mezinárodní vztahy
review
author_facet Ducháčková, Michaela
author_sort Ducháčková, Michaela
title Šárka Kolmašová: Proměny konceptu humanitární intervence: od Rwandy po Libyi
title_short Šárka Kolmašová: Proměny konceptu humanitární intervence: od Rwandy po Libyi
title_full Šárka Kolmašová: Proměny konceptu humanitární intervence: od Rwandy po Libyi
title_fullStr Šárka Kolmašová: Proměny konceptu humanitární intervence: od Rwandy po Libyi
title_full_unstemmed Šárka Kolmašová: Proměny konceptu humanitární intervence: od Rwandy po Libyi
title_sort šárka kolmašová: proměny konceptu humanitární intervence: od rwandy po libyi
publisher Institute of International Relations Prague
series Mezinárodní vztahy
issn 0323-1844
2570-9429
publishDate 2018-10-01
description Je první komplexní prací o problematice humanitárních intervencí vydanou v České republice. Seznamuje čtenáře s poměrně komplikovaným konceptem, jenž je provázen celou řadou morálních, právních i politických dilemat. Tou nejobecnější otázkou je: Intervenovat vojensky v případě výjimečného humanitárního utrpení?, a pokud ano: Za jakých podmínek? Na rozdíl od většiny zahraničních studií na toto téma si kniha neklade normativní cíle ani neřeší přijatelnost konceptu humanitární intervence jako takovou. Sleduje měnící se přístupy klíčových vládních i nevládních aktérů mezinárodního prostředí (v rámci OSN, NATO, regionálních mezivládních organizací, a samozřejmě konkrétních států, dále nevládních organizací, světových médií a konečně odborníků) v kontextu čtyř vybraných krizí, jež vyvolaly intenzivní debaty právě o legitimitě a potřebnosti konceptu humanitární intervence. V konečném důsledku tak kniha „mapuje“, zda se vyvíjí nová mezinárodní norma, což by znamenalo většinové přijetí konceptu. Zvláště na pozadí debat o posledním případu intervence NATO v Libyi je tato otázka velmi relevantní. Můžeme mluvit o nové doktríně a naplnění ideálu humanitární intervence v praxi? Kontroverze doprovázející zásah NATO ukazují, že tomu tak není, a koncept zůstává nadále rozporuplným. Poněkud paradoxně spíše více než kdy dříve. Ani obecná mezinárodní podpora širší koncepce Odpovědnosti za ochranu (R2P) neznamená potvrzení vojenských intervencí jako standardní reakce na systematické a rozsáhlé násilí. Největší posuny lze zaznamenat v rovině nevládního diskurzu, kdy zvláště v posledních letech vznikají globální platformy prosazující důraznější intervence v konkrétních krizích. Jejich aktivity jsou poměrně úspěšné ve smyslu větší viditelnosti konceptu R2P, nepřinášejí však širší mezinárodní konsenzus ohledně humanitární intervence.
topic review
url https://mv.iir.cz/article/view/1560/1463
work_keys_str_mv AT duchackovamichaela sarkakolmasovapromenykonceptuhumanitarniintervenceodrwandypolibyi
_version_ 1725402747430240256